Jamendo
Čau, přijď si zazpívat! Budu rád, když dorazíš :)
Hrajeme poslední pondělí v měsíci, příští termín: Pondělí 30.6. od 19:00, Stromovka (další možná až v září!)
Proč
TLDR: Vždycky mě bavilo spontánní zpívání/hraní, ať už na hudebce na základce, na vodě, vlastně kdekoli, kam se někdo odvážil dotáhnout kytaru.
Když jsem jako malej začal chodit na housle, zapsali mě rodiče na kroužek hudební nauky s panem Haasem. Tahle hudební nauka spočívala v tom, že jsme s různými nástroji interagovali s hudební teorií. Považuju to za vlastně nejkvalitněji ztrávený čas za školní lavicí a vděčím tomu také za moji lásku k hudbě. Myslím, že taky pomohlo, že je pan Haas docela švihlej.
Po roce se ale moje učitelka houslí odstěhovala a já se šel učit do ZUŠky. Tam to mělo jiný grády.. Podle mé nové učitelky bylo moje hudební vzdělání nedostačující, a musel jsem po půl roce přestoupit na jejich nauku.. V tomhle věku mi nedošlo, že prostě můžu říct ne.. Nauka na ZUŠ Ilji Hurníka byla už podle osnov a v mnohem větším počtu lidí a fakt to nestálo za nic.
Na ZUŠce jsem se ale našel v dětském folklorním souboru Kolíček. Tam jsem si přičichnul k sólování a improvizaci a taky to hezky doplňovalo folklorní tanec, kam mě mamka brala o pár let dřív. Mělo to i svoje pozitiva. No tak jako tak, vydržel jsem tam jenom 4 roky. Pak jsem na 10 let seknul s houslemi úplně.
Jamendo vzniklo během Covidu, jako už spousta věcí. To takhle jednou svolal Kuba Novotný svoje kamarády, že spolu založíme kapelu s jedním účelem, a to nahrát naši vlastní variantu písničky, kterou napsala jeho expřítelkyně a která nám tehdy přišla k popukání. Píseň jsme nahráli během víkendu a překvapivě se to dalo poslouchat. A tak jsme udělali další termín, který už měl volnější itinerář. Jak jsme tak hráli spolu podruhé, uvědomil jsem si, že vlastně ty písničky hrajem pokaždý jinak, každou chvíli někdo udělá chybu a nám je to vlastně jedno. V mnoha ohledech to bylo jako nauky s panem Haasem a já jsem zjistil, že tohle je to, co chci dělat ve svém volném čase.
Kuba už pak další hraní neuspořádal, tak jsem je po Covidu začal dělat já na bytě mé tehdejší slečny. V jednu dobu jsme se scházeli i 2x za měsíc! No pak šel do kopru vztah a s ním na nějakou dobu i zpívání.
Můj nový pronájem už jsem vybíral s ohledem na to, aby se tam mohlo hrát a lidi to měli blízko. Žádnej jsem nenašel.. A pak mi spadl do klína. No a teď jsme tady :)